Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky

Sekce

Galerie

/gallery/Hobbit.jpg

Půlčík, malý človíček s chlupatýma nohama. Obecně je velmi bojácný, má však rád zábavu a dobrou společnost. Jí minimálně desetkrát denně a zásadně se vyhýbá dobrodružství. Kouří dýmku a nikdy, opakuji nikdy se nevzdaluje dál, než na hranice Kraje. Jenže ne všichni jsou takoví. Ti z rodiny Bralů mají sklon k tomu dostávat se do průšvihu. Někdy sami, mnohdy však vinou jistého šedivého čaroděje...

Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky

John Ronald Ruel Tolkien

 

Odeon, Praha, 1991, 369str.

The Hobbit or There and Back Again, Ballantine Books, Inc., New York, 1968

 

Bilbo Pytlík patří mezi hobity, půlčíky. Výškou nejsou nijak závratní, ale jejich srdce je obrovské. Vyznačují se chlupatýma nohama, takže nemohou nosit boty. Kouří fajfku, stejně jako trpaslící, a libují si v dobrém jídle. Jsou to ale od přírody strašpytlové a proto se nikdy nehrnou do žádných dobrodružství.

Ze všech obyvatel Středozemě jsou asi tím nejslabším národem, který se navíc nezajímá o dění ve světě. Neumí jezdit na koni, meče jejich velikostí se nevyrábí a navíc jejich síla je no, jak to říci, prostě vlastně není.

Bilbo je však vržen do víru událostí, které změní jeho život, v okamžiku setkání s mocným čarodějem Gandalfem Šedým. Události pak naberou velmi rychlý spád a dříve, než se Bilbo naděje, je jeho nora (rozumějme přepychové bydleníčko plné pohodlí) plná trpaslíků hodujících na jeho zásobách.

Těchto třináct trpaslíků vyhledalo Bilba jako zloděje pro jejich přetěžký, ale šlechetný úkol. Vůdce trpaslíků, Thorin Pavéza, je potomkem dávné dynastie králů z Hory. Jejich bohatství bylo nezměrné, síla obrovská váženost úctyhodná. Jenže jak už to chodí, o jejich zlatu se doslechl Šmak. Šmak z dalekých severních končin.

Šmak ale není obyčejný zlodějíček, ani cizí král chtivý po bohatství. Šmak je drak! A draci mají libost ve zlatu. Rádi se na něm válejí, libují si v jeho lesku a hrozně rádi milují jeho zápach. A když se někdy doslechnou o pokladu, musí ho mít pro sebe. A protože poklad v Hoře je největší poklad Středozemě, je jasné, že Šmak nemohl takové bohatství přehlédnout. Jenže draci nemají moc dobré společenské cítění. Když se v hoře Šmak zabydlel, vyhnal trpaslíky a ti, kteří se moc loudali, padli pod jeho plamenným dechem. Takto skončil i Thorinův otec, Thrain, král pod Horou.

Mnoho let se trpaslíci toulali světem, dělali kováře, pracovali pro lidi, kterým dříve vládli a všemožně trpěli. Ale nikdy tento stav nemohl přetrvat věčně. Thorin povolal trpaslíky zpět do služby a slíbil jim dobití Hory zpět!

Na jeho volání však odpovědělo jen dvanáct jeho přátel: Dvalin, Balin, Kili, Fili, Dori, Nori, Ori, Oin, Gloin, Bifur, Bofur a Bombur. Ostatní trpaslíci se přeci jen báli draka. Jenže trpaslíci jsou velmi pověrčiví a číslo třináct je jedno z těch nejnešťastnějších vůbec. Chtěli vzít s sebou Gandalfa jako čtrnáctého, ale ten jim řekl, že s nimi rád půjde, ale nemůže celou cestu. Musí na jihu vyřešit velmi zapeklitou věc s jistým Černým čarodějem. Tak jim stále chyběl čtrnáctý a tím se, podle Gandalfa, měl stát právě Bilbo Pytlík, mistr zloděj.

Nebudu vám dlouho popisovat, jak se rozhodl Bilbo. Celý se rozklepal a ihned odmítl. Když ale jinak nedali, a začali mu říkat, že by to stejně nezvládl, přidal se k potěše jejich k výpravě k Hoře.

Cesta to byla plná strastí. Pršelo, sněžilo, bouře praštěly a oni museli bojovat se Zlobry, Orky, byli uvězněni lesními Elfy, málem roztrháni Vrrky. Ale potkalo je i mnoho dorbého. Setkali se s Meddědem, byli hoštěni lidmi od Jezera a dokonce i král Orlů je poctil svou pomocí.

Jenže tím jejich cesta neskončila. Ještě tu pořád byl Šmak a poklad s krásným kamenem Arcikamem, který sám má hodnotu tisíců drahokamů. Ještě se toho stane hodně, než se Bilbo vrátí domů, jestli se vůbec vrátí...

 

Když pan Tolkien, profesor lingvistiky, vyprávěl svým dětem příběhy na dobrou noc, netušil, že jednou budou tyto příběhy uznávány za základ moderní fantasy. Jeho přátelé a kolegové z univerzity ho přemluvili, aby příběhy sepsal a publikoval. A takto nevinně vznikl Hobit, první kniha o Středozemi. Téměř okamžitě se z ní stal Bestseller a během několika málo let se stala jednou z nejprodávanějších knih světa. Překládána je do téměř všech světových jazyků a patří k základním literárním znalostem všech generací. I když příběh o Bilbovi není natolik psychologicky a filosoficky propracovaný, jako například pozdější trilogie Pán prstenů, je dílo mistrovsky sepsané. Půlčík Bilbo je podceňovanou bytostí, která nechce nic jiného, než dostát svým závazkům, tedy pomoci přátelům. I když je na začátku možná hybatelem jeho rozhodnutí přislíbení jedné třináctiny z pokladu, postupem času se jeho motivace mění. O poklad mu v pozdějších chvílích nejde, jde mu o přátelství a pomoc bližnímu. A právě pro jednoduché rozdělení dobra a zla v této knize, je natolik oblíbená hlavně mezi mladšími čtenáři. Motivy hrdinů jsou celkem jasné a není problém se v nich nikdy orientovat. I v závěru, když Thorin propadne chtivosti, je Bilbo stále jeho přítel a v jeho jednání necítíme žádné opovržení.

O tom, že na tento brilantní příběh později naváže rozsáhlá trilogie, John Tolkien vůbec nevěděl. To nám dokazuje i fakt kouzelného prstenu. Bilbo nezkoumá záhadné nápisy, protože se o nich autor prostě nezmiňuje. Navíc v okamžiku, kdy má Bilbo prsten nasazený, není cítit moc proradného Saurona. Přesto úspěch z Bilbova příběhu na Tolkiena zapůsobil natolik, že se rozhodl napsat ještě několik knih věnovaných Středozemi. O trilogii jsme se již zmiňovali, tak jen stručně o ostatních. Žádné natolik ucelené dílo jako Hobit, nebo Pán prstenů již nevzniklo. Ale historie Středozemě zabalená do legend a bajek byla vydána jako Silmarilion, který však již autor nestihl zredigovat. Vydání uskutečnil až syn David. Kniha po celém světě se dočkala různých filmových i pohádkových zpracování. Dodnes existují lingvistické organizace zkoumající perfektně propracované runové písmo a elfštinu. Tolkien také touto knihou položil základy moderní fantasy a zajistil tak nekonečnou oblibu tohoto žánru i mezi starší generací.

K úspěchu českého vydání patří i fakt skvělého překladu od Františka Vrby. A já mohu knihu pouze doporučit jako povinnou četbu do školních lavic.

Poznámka: Drak Šmak byl podle magazínu Forbes označen za nejbohatší virtuální osobnost všech dob.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

CAPTCHA

Komentáře